Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Waltariho Cizinec přichází: srovnání překladu V. Skaličky (1941) a J. P. Velkoborského (2005)
Kalábová, Hana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním dvou českých překladů novely Vieras mies tuli taloon od Miky Waltariho. První překlad je dílem Vladimíra Skaličky a vyšel v roce 1941, druhý pochází z pera Jana Petra Velkoborského a byl vydán roku 2005. V teoretické části práce se zaměřuji na autora původního díla a samotný malý román. Představuji v ní také krátce oba české překladatele a teorii překladu. Ve stěžejní části práce přecházím k analýze překladů. Její součástí je problematika názvu díla a jmen, lexikální bohatost překladatelských prací, faktické chyby v interpretacích překladatelů, jejich tvořivost a přístup k doslovnému, respektive volnému převodu informací. Důležitou částí je i to, jaký byl výchozí text v případě Velkoborského. V době, kdy pracoval na svém překladu, existovaly tři zdroje, které využíval: dvě mírně odlišné finské verze a Skaličkův převod do češtiny.
Waltariho Cizinec přichází: srovnání překladu V. Skaličky (1941) a J. P. Velkoborského (2005)
Kalábová, Hana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním dvou českých překladů novely Vieras mies tuli taloon od Miky Waltariho. První překlad je dílem Vladimíra Skaličky a vyšel v roce 1941, druhý pochází z pera Jana Petra Velkoborského a byl vydán roku 2005. V teoretické části práce se zaměřuji na autora původního díla a samotný malý román. Představuji v ní také krátce oba české překladatele a teorii překladu. Ve stěžejní části práce přecházím k analýze překladů. Její součástí je problematika názvu díla a jmen, lexikální bohatost překladatelských prací, faktické chyby v interpretacích překladatelů, jejich tvořivost a přístup k doslovnému, respektive volnému převodu informací. Důležitou částí je i to, jaký byl výchozí text v případě Velkoborského. V době, kdy pracoval na svém překladu, existovaly tři zdroje, které využíval: dvě mírně odlišné finské verze a Skaličkův převod do češtiny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.